Demolition Girls udeřily drtivou silou!

ECHO DUELU LVIC S POLSKEM NA ME U20 Když Kristýna Brabencová s autoritou a veškerou vážností svého pohledu vyhlásila po bídném úvodním výkonu s Ruskem, že nic takového už se nebude opakovat, zdálo se to zvnějšku spíš jako zbožné přání. Jenže tahle ostrá děvčata umějí dostát svým slovům. A po sestřelu „Tre Kronor“ si na ME U20 v Klatovech nevídaným způsobem podala i polského souseda: 64-41! Když po jejich suverénním výkonu za ovací tisícovky nadšených fanoušků zazněla poslední siréna, a Češky by se mohly radovat z druhé výhry a druhého místa ve skupině, ani už se neusmívaly. Jako by šlo o naprostou samozřejmost. Svého soupeře doslova zničily v obraně, jako destruktorky, pro které není důležité koš dát, ale nedostat.

V týmu je jedna fenomenální obranářka vedle druhé, na čele s buldočí šéfkou Karolínou Šotolovou, která sebere nebo vyrve míč, komukoli si zamane. Když to tak udělala pod košem v první čtvrtině, vytočilo to dokonce i kouče Polek tak, že podle všeho za reklamování faulu fasoval technickou chybu. A rozehrávačka lvic měla už po poločase 5 zisků a k tomu 5 asistencí! Úplně nenápadně.

Ještě nenápadnější byla ovšem největší star českého týmu U20, jíž symbolicky nekonečné prameny vlasů zakrývají na zádech číslo i s příjmením. Nenápadná je ale Veronika Voráčková jen proto, že se do ničeho nenutí a skutečně udeří jen sporadicky. Jenže mezi tím je na obou koncích hřiště všude tam, kde má být, a udělá to, co má, ač to většinou není akce do „highlightů“.



Tu doskočí v útoku a jako úhoř se protáhne ke snadnému zakončení. Příště doskočí v obraně, nebo donutí soupeřku včasným přístupem ke ztrátě. Anebo uvolní spoluhráčku pod koš k zakončení na stříbrném podnose. A střílí, až když je tak otevřená, že nejbližší soupeřka je na tři metry daleko. Nutně se zdá, že kdyby skutečně chtěla, mohla by dát sama i 30 bodů, ale pro ni je první volbou podat míč dál, i když už je sama v koši. S Polskem jí sice dokonalý zápas drobně pokazilo pět ztrát, ale stejně – 11 bodů, 9 doskoků, 7 asistencí a blok za 29 minut, to nenajde u svého jména kdejaká borka.

Lvice sice hned po skvělém startu z bloků (8-2 za 6 minut) zadrhly a po dočasné útočné marnosti a střeleckých obavách a váhání nechaly nejednou „haluzícího“ soupeře otočit na 8-12, ale za stavu 17-17 ve druhé čtvrtce nejdřív Voráčková nabila na tutovku Vitulové, pak sama skórovala z útočného doskoku, Pospíšilová posadila do obruče trojku a těžká trojka Šípové i další nabídka Voráčkové do rukou stejné hráčky už zavíraly nejen první poločas (na 29-19), ale jak se později ukázalo, i celý zápas. Lvice si věděly rady se zónou soupeře, sázely trojky, ve druhé půlce servírovaly i chutné brejkové hody a při trvale neprodyšné obraně se jejich náskok díky roztočenému ofenzivnímu kolotoči vyšplhal až na dvacet bodů.

Střelecké pole vedly Vitulová (13), Voráčková a Šípová (10), o „Cenu Draymonda Greena“ pak soutěžily Šotolová (5 bodů, 6 asistencí, 6 zisků, 3 doskoky a 1 blok) s Brabencovou (7 bodů, 5 doskoků, 4 asistence, 3 bloky a 1 zisk). Tým podruhé v řadě vládl ve ztrátách (13-24), u nichž potvrzuje slova kouče Scalabroniho o touze českých hráček se stále zlepšovat, dále v bodech z brejků i z vymezeného území.

Ani poslední dva výkony těmhle nezničitelným válečnicím negarantují postup do čtvrtfinále, je ale jisté, že ve středeční osmifinálové bitvě s Italkami pro něj udělají první – poslední. A ještě něco navíc. Vede je totiž zkušený vojenský námořník ve výslužbě, který prošel řadou skutečných bojových konfliktů a do sportovních válek je tak vybaven víc než dobře...

„Chviličku jsme na začátku byly nervózní, ale pak se zlepšila obrana, začalo nám to padat a už to bylo dobré. Na začátku jsme si nějakou dobu zvykaly na zónu, kterou jsme věděly, že Polky budou hrát, ale pak už jsme si to nenechaly vzít. Míč šel výborně z ruky, měly jsme menší počet ztrát a podle toho vypadá i výsledek,“ těšilo Veroniku Šípovou.

Kouč Ken Scalabroni vyzdvihl velmi solidní týmový výkon při třetím zápase ve třech dnech. „Hráli jsme znovu se skvělým nasazením stejně jako včera a předevčírem. Tenhle zápas bylo potřeba odbránit a vybojovat a přesně to jsme předvedli. Byli jsme tvrdším týmem, lépe jsme doskakovali, méně ztráceli míče, a proto tu teď sedíme jako vítězové. Na Itálii jsme neměli zatím čas vůbec myslet, ale je to velmi silný tým a budeme muset hrát ještě lépe, abychom postoupili. Máme teď den volna na odpočinek a přípravu a přesně to budeme dělat.“