17letý talent: Proč se bát dospělé repre?

30.03.2018 - red
počet přečtení: 1824
vytvořeno 30.03.2018, upraveno 30.03.2018

KOMPLETNÍ INTERVIEW S VÍTEM KREJČÍM Od 14vteřinové premiéry v ACB, již stihl v pouhých 16 letech, uplynul už víc než rok. I když však 17letý český top talent od té doby žádný další start v nejlepší národní lize kontinentu nepřidal, nevypadá to, že by ho to obzvlášť trápilo. Ví, že v posledních sezonách prakticky permanentně se zachraňující Zaragoza není teď pro rozvoj mladých nadějí zaslíbenou zemí, a proto svou pozornost soustřeďuje na jiné milníky. Třeba letos v únoru si rodák ze Strakonic mohl užít prestižní kemp Basketball Without Borders, pořádaný NBA a FIBA, a to přímo v tréninkovém centru LA Lakers během All-Star víkendu NBA. A velkou výhodu má i v tom, že pod drobnohledem jej ve Španělsku má přímo nový kouč reprezentace U18 Luboš Bartoň, který se v létě pokusí tým právě s Vítem Krejčím v čele vrátit do divize A mistrovství Evropy. Aktuálně lze zdejší legendu i jejího následovníka spatřit na soustředění v Nymburce, kde se společně chystají lvi U17 a U18.  

Vítku, jak je zajímavé mít za trenéra takovou personu, jakou je Luboš Bartoň?
Jelikož s koučováním začíná, má určitě velkou motivaci a jsou na něm strašně vidět ty zkušenosti, které nám jenom pomůžou. Pro takhle mladý tým to přinese jen zlepšení, když od jednoho z nejlepších českých hráčů uvidí a uslyší, jak to vlastně chodí. Bude to velká zkušenost.

Vy navíc s Bartoněm spolupracujete i ve Španělsku, kde aktuálně působíte ve čtvrtiligovém El Olivaru.
Určitě je to pro mě důležité. Luboš mi strašně pomáhá při zápasech, moje utkání sleduje, a když může, tak na ně přijede i osobně a to je super. Po každém zápase spolu mluvíme, nebo si napíšeme o všech chybách nebo maličkostech, které by mi do budoucna mohly pomoct.

1342MTM.jpg

V létě budete největší postavou národního týmu U18, jaký to je závazek?
Jak se s Lubošem bavíme, tak mi i na tréninku říká, abych pomáhal třeba radou těm mladším, a trochu jsme to „vedli“ spolu. Abych se zapojil i takhle, což mi pomůže v dalších sezonách, kdy bych měl být lídrem týmu. Tahle schopnost vést mužstvo je podle trenéra taky důležitá. 

Jak sám berete to, že jste aktuálně považován za jeden z největších českých talentů?
Je to super a budu se snažit to naplnit. Všechno to, co se říká o NBA a podobně, abych všechny potěšil a abych potěšil i sám sebe.

V únoru jste byl na kempu Basketball Without Borders při All-Star NBA, dalo vám to velkou motivaci i do budoucna?
To určitě jo. S trenéry jsme o tom mluvili, že není jednoduché se tam dostat a obnáší to hodně tvrdé práce.

Jaké zážitky jste si odvezl?
Vždycky ráno jsme měli čtyř- až pětihodinové tréninky, měli jsme i testy, které se dělají na předdraftových kempech, a pak následovala individuální příprava podle herních pozic i hra 5 na 5. Moje skupina měla za kouče (bývalého hvězdného rozehrávače Lakers) Dereka Fishera a (současného lídra Miami) Gorana Dragiče, což byla skvělá zkušenost. Došlo i na prohlídku Los Angeles a dostali jsme se i ke sledování samotného programu All-Star. Kemp byl hodně zaměřený na detaily hry. Nešlo o nějaké převratné věci, ale právě ty detaily nakonec mohou vyhrávat a rozhodovat zápasy. Bylo tam hodně taktických věcí, kam se po hřišti přesouvat podle pohybu ostatních hráčů, co dělat, když má můj obránce nohy v určitém postavení, a podobně.   

Jak s vámi byli trenéři na kempu spokojení?
Myslím, že to dopadlo dobře. Nemluvili jsme vyloženě individuálně, tam prostě byli všichni skvělí a pozitivně hodnocení. Bralo se to spíš podle toho, jak jsme dopadli jako tým. My skončili třetí a to se hodnotilo pozitivně.

1343MGN.jpg

Prohodil jste pár slov s Fisherem a Dragičem i osobněji?
Mohli jsme se obou i na leccos zeptat, a protože Derek Fisher byl hodně známý tím, že si brával poslední střely zápasů, zeptal jsem se ho, jak se v takových situacích cítil. Říkal, že hlavní je nebýt nervózní a věřit si, že dá a že to je střela jako každá jiná. 

Vaším nejbližším cílem teď bude probojovat se napevno do sestavy Zaragozy?
Určitě. Teď trénuju každé ráno s týmem pro ACB a chtěl bych už nějaké minuty dostávat. Doufám, že jsem k tomu blízko. Teď je tam ale složitější situace a prostor pro mladé není velký. Jsme tam spíš my pro ně, abychom jim pomohli v tréninkovém procesu.

Byl hlavním důvodem toho, že jste se zatím neprosadil k minutám v ACB, fakt, že Zaragoza poslední sezony skoro pořád bojuje o záchranu?
Je tam složitější situace, hodně se za poslední roky měnili trenéři, (po odvolání kouče Cuspinery) tým od února vede dosavadní asistent Cargol. Nevím, jak by to dopadlo, kdyby zůstal předchozí trenér. Ta nervozita z toho, že se musí vyhrávat, tam ale určitě je cítit. A není prostor pro nás mladé, aby s námi v zápasech riskovali.

Vaší hlavní soutěží je tak nyní čtvrtá liga, kde si jako člen základu držíte průměry 10 bodů, 3,6 doskoku, 2 asistence a téměř 27 minut při střelbě z pole 43 procent. Podle Luboše Bartoně jste ale lepším hráčem než na čtvrtou španělskou ligu. Posunete se po létě výš?
Ona to zase tak špatná soutěž není. Hraje tam sice spousta starších hráčů, ale mají hodně zkušeností z druhé ligy (ta je profesionální soutěží), a když jsme se my mladí narodili, oni už hráli profesionálně. Vědí, že běháním a atletikou už nás nepředčí, takže používají různé „prasárny“ a fígle, což nás zase naučí hrát. (usměje se) Jinak plán pro příští sezonu zatím žádný není, nejvíc to záleží na Zaragoze. V tuhle chvíli je hodně možností a z nich ideální by bylo, kdybych byl zařazený do týmu pro ACB. Taky je možnost, že bych šel ve Španělsku do druhé nebo třetí ligy, tam bych se vyhrál a až pak bych se dostal do ACB.  

Reprezentační kouč také odhaduje, že jste zhruba rok od nějaké lepší soutěže, cítíte to stejně?
Určitě bych rád, aby se to naplnilo. Každý rok se posouvám. Začínal jsem na pěti minutách ve čtvrté lize, teď to je skoro 30, příští sezonu by to mohla být třetí liga s pěti minutami, pak se třiceti a postupně bych se rád posunul až do ACB.

Vaše statistiky v jednotlivých zápasech čtvrté ligy mají poměrně široký rozptyl. Čím to je?
V tom je můj největší osobní problém, na jehož odstranění teď pracujeme s Lubošem - že hodně hraju podle toho, jaká je moje první čtvrtina. Když dopadne dobře, tak je takový celý zápas. A opačně. Když to nejde, víc se bojím a musím na tom ještě pracovat.

1344OTJ.jpeg

Jak moc teď sledujete NBA? Anebo se soustředíte hlavně na prosazení ve Španělsku?
NBA je rozhodně můj cíl, ale nejdřív se musím prosadit tady v Evropě, abych se tam mohl dostat. Snažím se tak sledovat dění tady i v zámoří a na trénincích se pokouším získávat co nejvíc od zkušených hráčů. Třeba od Garyho Neala, který hrál několik let NBA, nebo od Jarvise Varnada, který tam taky byl. Hodně jsem teď mluvil s kluky, kteří hráli na univerzitách v NCAA, abych věděl, jak to tam chodí. Je dobré mít všechny tyhle informace.

Trenér reprezentace mužů Ronen Ginzburg vám na tohle léto domluvil pobyt v Americe u trenéra Blaira O´Donovana, který s vámi bude pracovat na zpevnění těla, stravovacích návycích a různých dovednostech. I tohle by vám mělo pomoct dál?
Bude to určitě super a mělo by mi to do další sezony pomoct. Budou to asi dva týdny strávené v Marylandu.

Už dřív jste prozradil, že kluby ACB si u talentovaných hráčů již v raném věku zjišťují, jak vysocí tihle kluci jednou budou. Je to úplně běžný postup a jakou výšku máte „naplánovanou“ vy?
Je pravda, že kluby se na tohle celkově hodně zaměřují. Mně bylo naplánováno 203 centimetrů, teď mám rovné dva metry a k tomu 80 kilo. Potřeboval bych to dotáhnout na 90 až 95. Tuhle sezonu jsem nahnal už šest kilo, ze 74, která jsem měl loni. I letos v létě se na nabrání hmoty budu hodně zaměřovat.

Pokud jde o pozice, budete se profilovat na jedničku, nebo dvojku?
Teď ve čtvrté lize i v juniorech hodně hraju dvojku, protože máme rozehrávače ze španělské repre. Ideální je umět všechno – jedničku, dvojku, trojku nebo i čtyřku. Všechno se může hodit. Já se ale nejlíp cítím na dvojce. Jinak tady v reprezentaci to vypadá na jedničku i dvojku.

Poučila vás situace Tomáše Satoranského, který přišel do NBA jako jeden z nejlepších evropských rozehrávačů, ale musel začínat na křídle a teď po něm chtějí všechny pozice na perimetru?  
Určitě. On byl jenom rozehrávač a v NBA začal hrát dvojku. A já bych si chtěl zvyknout na všechny pozice. V NBA je to o té první sezoně, kde se hráč nesmí bát, že nebude hrát. Pořád se dá zlepšovat a čekat na šanci, kterou teď dostal „Saty“, a potom ji využít. O tom to je.

Troufl byste si už i na dospělou reprezentaci, kde jste se zatím objevil v širší nominaci?
Jelikož trénuju s týmem ACB a na dospělý basket jsem poměrně zvyklý, tak bych si na to troufnul a nebál se. Taky proč se toho bát?

A jak to vůbec vidíte s šancemi na postup do divize A mistrovství Evropy U18?
Když zabereme, tak s Lubošem můžeme dokázat cokoliv. Je to jenom o nás.